KČT, ODBOR ŽĎÁR NAD SÁZAVOU

Současné město Žďár nad Sázavou vzniklo r. 1948, kdy byly sloučeny dvě samostatné části Zámek Žďár (severní část města) a Město Žďár (jižní část). I když se později vyvíjely jako samostatné části, jejich začátky spolu úzce souvisely.

Tržní osada, která vznikla kolem r. 1100 v severní části – v místě dnešního zámeckého areálu, se postupně přestěhovala přes dnešní část Klafar, až do jižní části města, kde se stala základem současného historického centra. To leží na malém návrší, také na levém břehu řeky Sázavy. První písemná zmínka o městečku je z r. 1293. Na město bylo povýšeno r. 1607, a to kardinálem Františkem z Ditrichštejna. Město získalo nová privilegia a nový městský znak.

Pro vývoj města mělo velký význam zavedení železničního spojení – přes město vedla trať Praha – Brno, která se budovala v letech 1898-1905.

Nejstarším objektem města je původně gotický kostel sv. Prokopa pravděpodobně z r. 1270, přesný datum jeho založení není známý. První písemná zmínka je až z r. 1391 – z té doby se našly záznamy o kostele a faře od kněze Svatoslavova. Nejstarší části jsou na jižní straně hlavní lodi a v kněžišti. To bylo v 15. století zvětšeno, stejně jako byla přistavena boční – severní loď. Kostel byl ještě několikrát přestavěn. V 18. století byla provedena barokní přestavba, na přelomu 19. a 20. století byla provedena snaha o návrat do gotického slohu – proběhla poslední přestavba neogotická. Při rekonstrukci v r. 2000 byly objeveny původní nástěnné malby.

Dvojlodní kostel má pozdně gotickou žebrovou klenbou. Mezi nejvýznamnější památky v interiéru patří Mariánský oltář z 15. století a křtitelnice z r. 1624. Na pozdně gotickém kůru jsou umístěny moderní varhany z r. 1988.

Ke kostelu přiléhá 53 metrů vysoká čtyřboká sedmipodlažní věž. Nemá však čtvercový základ, ale lichoběžníkový. Při pohledu z jihu jsou současně vidět tři strany věže. Je zastřešena cibulovitou střechou s lucernou. Je však ve špatném technickém stavu, proto nemůže být celoročně přístupná. Je otevřena jen několikrát za rok.

Kostel je chráněn jako kulturní památka České republiky.

Téměř těsně u východní části kostela byla r. 1729 postavena kaple sv. Barbory. Je to jednoduchá barokní kaple, kterou zde nechal postavit žďárský farář cisterciák Ferdinand Kristl podle návrhu Jana Blažeje Santiniho. V kapli dnes bývají výstavy i koncerty.

Z druhé strany kostela je Moučkův dům - posledními majiteli domu byl Antonín Moučka a jeho syn Ladislav, kteří zde vedli zámečnickou dílnu. Dříve - od r. 1672 do r. 1820 byla v budově škola. Po znárodnění dílnu převzal Komunální podnik. V r. 2012 byla budova opravena a je tam pobočka Regionálního muzea, jehož hlavní sídlo je v nedaleké bývalé tvrzi.

Tvrz vznikla někdy kolem r. 1300 - brzy po založení města. Pravděpodobně ji nechal vybudovat první městský rychtář, který byl i hamerníkem – ve městě se ve velké míře zpracovávala železná ruda. Od konce 14. století zde bydleli městští rychtáři. Ve 2. pol. 15. století byla přestavěna v pozdně gotickém slohu a stala se součástí opevnění. Na přelomu 17. a 18. století byla upravena barokně. Právě do této budovy byla r. 1820 přestěhována škola z Moučkova domu. Fungovala zde až do r. 1878. Od r. 1937 je zde muzeum. Je otevřeno celoročně, střídají se zde různé tématické výstavy. Před muzeem jsou dva zvony – byly odlité v železárnách Žďas, a.s. Menší zvon je z 27. srpna 1951, kdy byla v železárnách spuštěna první tavba. Druhý větší zvon byl odlit k 50. výročí provozu železáren. Je na něm městský znak, nad ním je anděl, po stranách Panna Maria a sv. Prokop. Je tam dokonce i text od spisovatele Ludvíka Kundery, ve kterém oslavuje město.

Hlavní náměstí (původní tržní městečko) bylo založeno nedaleko - na jihovýchod od kostela. Má tvar nepravidelného čtyřúhelníku.

R. 1580 byla na náměstí postavena renesanční radnice. Současný klasicistní vzhled je z přestavby ze 2. poloviny 18. století. Radnice a byt správce, které byly k zadní straně přistavěny r. 1839, si svoji původní podobu nezachovaly. Dnes je v této části informační centrum. Radnice měla i hodinovou věžičku, která po požáru r. 1864 nebyla již obnovena. Radnice nyní slouží k reprezentativním potřebám města, v přízemí je galerie, v patře obřadní síň. Na východní straně fasády je zvonkohra. I tyto zvonky byly ulity v železárnách Žďas, a.s., a to v r. 2011 - k 60. výročí jejich založení. Je to devět zvonků, jejichž jména byla vybrána podle osob, které měly historický vztah ke klášteru. Další jména jsou jména osob, které se podílely na výrobě: Jan Nepomuk, Vladimír, Miroslav, Jaromír, Constantin, Arnošt, Stanislav, Jaroslav, Marie. Zvony jsou ovládané elektricky. Je nastaveno 16 lidových a církevních melodií, které se každou hodinu pravidelně střídají v období od 7. ledna do Zeleného čtvrtka. Na Zelený čtvrtek po 16. hodině zvonky utichnou a „odletí do Říma“. Znovu se rozezní na Velikonoční neděli a melodie se hrají až do 23. prosince. Od 24. prosince do 6. ledna se střídá jiných 16 melodií – tentokrát jsou to koledy. Kromě toho je možné i přímé ovládání zvonkohry hudební klávesnicí.

Přibližně uprostřed náměstí je barokní morový sloup. Byl sem umístěn r. 1706 za morové epidemie.

Na západní straně náměstí ještě stojí za zmínku měšťanský dům č. p. 64 - budova bývalého hotelu Veliš se secesní fasádou. Ta je z r. 1906, kdy hostinec U Zlatého lva byl přestavěn na hotel. Majitelem byl tehdy starosta Otakar František Veliš. Štít domu zdobí plastika českého lva. V tomto hotelu přespal iprezident T.G. Masaryk při své návštěvě města r. 1928 . Když byla r. 1938 vydána československá poštovní známka, tak právě podkladem pro ni byl snímek z této návštěvy – T. G. Masaryk v náručí s děvčátkem v kyjovském kroji. Domy na protější straně náměstí byly v 70. letech minulého století zbourány, naštěstí ke zbourání domů na této straně náměstí již nedošlo. Dnes je v domě pouzehostinec. V patře jsou obchodní prostory.

Nedaleko od náměstí jihovýchodním směrem je hřbitovní kostel Nejsvětější Trojice z konce 17. století v jednoduché pozdně renesanční podobě. Původně to byla špitální kaple, ke které asi r. 1715 stavitel Jan Blažej Santini – Aichel přistavěl sakristii. Při pohřbech a o slavnosti Nejsvětější Trojice se zde slouží mše. Je to kulturní památka České republiky.

Zajímavější, ale časově náročnější je prohlídka severní části města se zámkem, ale určitě při návštěvě Žďáru stojí za prohlídku i toto historické centrum.

Kdo by zde chtěl zůstat delší dobu, určitě se nudit nebude. Městem prochází turistické trasy i Cyklotrasy, daleko to není do známého střediska zimních sportů - do Nového Města na Moravě, výlety se nechají dělat i po Českomoravské vysočině, kde je také nádherně.